6.Pokračování
Ročkovi bylo asi pět měsíců a mě připadalo,že si nemá s kým hrát.Na špacírkách jsme potkávali jen samé velké,staré nebo mrzuté pejsky.A doma je taky sám (asi pět hodin denně).Začala jsem "nenápadně" ukecávat manžela,že by se nám domů ještě jeden špicík vešel.Vzdoroval.
Že by se mu nevešli dva pejskové do náruče(naši kluci nemají pacinky,musí se po schodech nosit! .-) )..Na špacírku mu budou utíkat každý na jinou stranu a on je nebude moc chránit.(taky k tomu už dochází).Budou chtít spát oba v posteli a on je zalehne (oba spí u mě,velký v nohách,mimčo nad hlavou).
Nakonec vymyslel fikanou věc(podle něj).Když zhubnu 40 kg,koupí mi druhého špicíka.Myslel si,že na to nepřistoupím.Už dříve mi nabízel kožich,dovolenou u moře,myčku nádobí,......a já nic.Tentokrát jsem kývla.Byl velmi překvapený a druhý den ještě víc,když jsem opravdu začala držet dietu.Jenže zhubnout tolik trvá příliš dlouho,touha po hnědáčkovi rostla....a pak vyšli dva inzeráty.V obou nabízeli hnědá štěňátka,v prvním trpaslíčka,ve druhém malého.Hnědých špiců je velmi málo,další mimča by se už v tomto roce nemuseli narodit.Trpaslíčka manžel nechtěl,že je moooc maličký.(měřil 14 cm).A tak jsem si zamluvila toho malého hnědého německého špice - Cotiho z Dikinky.Bohužel sníh a náledí nám zabránily,ject se na něj podívat.A tak jsem Prcka prvně viděla,až když jsme pro něj jeli.Cesta domů byla klidná,Prcek jí prospal.Byla jsem moc zvědavá,jak přijme nového člena smečky Roček.
Doma jsem tajně Prcka přeměřila,byl vysoký 16 cm.Velký rozdíl proti trpaslíčkovi,kterého manžel nechtěl. :D :D :D
PS:Už jsem zhubla 34 kg.Výhra ze sázky mi běhá po obýváku,tak musí dolů i ten zbytek
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.