3.Psí maturita.
Bonitace je vlastně taková psí maturita...
Rok uběhl jako voda a z malého strašidýlka je krásný čokoládový špicík.Puberta proběhla celkem v klidu.Jen asi týden Kimečkovi asi zalehly ouška a nevěděl,jak se jmenuje.Byly to nervy.Ale i to je pryč,vše zapomenuto.
Jako úplná začátečnice v klidu pošlu přihlášku na bonitaci a dál se nenervuju.Ani mě nenapadne,že by pejsek měl umět chodit na předváděčce,ukazovat zoubky a nechat se ošahávat cizími lidmi.Jen jsem zkontrolovala platnost očkování,jestli je Kimčovi víc než rok (dřív se bonitovat nesmí),učesala a příprava byla podle mě hotová.
V zahradní restauraci,kde se bonitace konala,bylo tolik špiců!Ještě štěstí,že jsem při vybírání pejska nevěděla,že u špiců existuje pět velikostí a deset barev!To bych se těžko rozhodovala.
Bonitaci vezmu zkrátka.Že jsme neměli nacvičíno ani nevadilo.Paní posuzovatelky mají pochopení a umí si poradit.Protože Kimeček o kousíček přerostl,byl přeřazen z malých do středních špiců.A kamen úrazu byl v tom,že nám chyběl jeden maličkatý zoubek (P1) a střeďáčci musí být plnochrupý.Tím pro nás skončila výstavní i chovná kariera.
No co,i nadále je pro mě Kimeček ten nejkrásnější a nejhodnější pejsek pod sluncem.A psí svět neví,o co přišel. :o))
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.